Rubrika: Přírodovědný kroužek

Přírodovědný kroužek – Kouzelná Nenewtonská kapalina

2017-pk-kapalina - 01Ve čtvrtek 18. května 2017 jsme si v přírodovědném kroužku vytvořili balzám na nervy – nenewtonskou kapalinu. K přípravě této prapodivné kapaliny jsme potřebovali jen misku s vodou, kukuřičný škrob a potravinářské barvivo. Nenewtonská kapalina je kapalina, která se z nějakého důvodu nechová tak, jak je u kapalin běžné. Při vytvoření koule v dlaních se tekutina udrží chvíli ve tvaru koule, jakmile však přestaneme rukou hýbat, začne stékat z rukou. Viskozita se mění s rychlostí deformace – čím rychleji působí vnější síla, tím více klade tekutý škrob odpor. Při bouchnutí pěstí do kapaliny, se chová jako pevná látka, při pomalém vnoření jako kapalina.

Fotogalerie.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Sníh

2017-pk-snih-09Sníh když je květen a venku je 20°C? Ano jde to! A jak? Jednoduše! Stačí nám k tomu bílá pěna na holení a bramborový škrob. Nejprve smícháme pěnu se škrobem. Po chvíli nám vznikne tuhá hmota – umělý sníh. A pak už jen tvarujeme sněhové koule. Nakonec ještě trochu stříbrných třpytek ať je sníh veselejší. Sníh uchováme v uzavíratelné nádobě či pytlíku. Děti tento pokus velmi bavil a všechny si domů odnesly krásně třpytivé sněhové koule. 
Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Výbuch sopky

2017-pk-sopka-02Výbuch sopky jako opravdu? Ano, jako opravdu. Dnes se žáci z přírodovědného kroužku proměnili v malé chemiky, kteří si vyzkoušeli výbuch sopky. Na podložce si z modelíny vymodelujeme obří kužel – sopku. Láva je jedna lžíce jedlé sody a červené potravinářské barvivo. Přilitím octa do sopky začne chrlení lávy. Chrlení lávy je velmi efektní a dětem se velmi líbí.
 
Mgr. Veronika Dupalová

 

Přírodovědný kroužek – Vnitřní orgány člověka

2017-pk-organy-06Ve čtvrtek 20. dubna jsme v přírodovědném kroužku prozkoumali vnitřní orgány člověka. Tyto orgány se nacházejí v hrudníku a břišní dutině. Děti se díky figuríně podívaly kde jsou uloženy plíce, jak veliké je srdce, či jakou barvu mají játra a ledviny. Také jsme si popsali jednotlivé orgány a řekli si, k čemu  slouží. Nakonec jsme si je všechny barevně zakreslili do protokolu.
Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Achatina velká

2017-pk-achatiny03Dnes, 6. dubna 2017, nás v přírodovědném kroužku navštívili dva tvorečkové – Achatiny veliké. Oblovka obrovská (nebo Achatina velká; Achatina achatina), je suchozemský plž dorůstající velikosti 15-30 cm. Její původní domovinou jsou tropické deštné lesy střední Afriky. Tito plži mají pravotočivou ulitu, která dosahuje průměrné délky kolem 18 cm.

Oblovky obrovské jsou hermafrodité. Jedna oblovka naklade v průměru 50-400 vajíček.Oblovka obrovská se živí hlavně rostlinnou složkou, tj. např. salátem, okurkou,pampeliškami, trávou, jitrocelem a melouny a jinou zeleninou a ovocem. Oblovka patří díky svoji velikosti mezi rekordmany mezi (suchozemskými) plži.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Máte ploché nohy?

2017-pk-nohy-02Ve čtvrtek 30. března 2017 jsme si v přírodovědném kroužku ukázali metodu, kterou zjistíme, zda máme ploché nohy. Jedna z jednoduchých metod, jak orientačně zjistit stav Vaší klenby je pomocí tzv. indexu nohy, kterou měříme na kolmicích k vnější tečně. Pokud náš výsledek je do 45 %, pak máme nohu normálně klenutou.
Rozmezí 45 % – 50 % udává mírné plochonoží, 50 % – 60 % středně plochou nohu a při hodnotě nad 60 % se již jedná o silné plochonoží. Tak co, jak jste na tom?

Fotogalerie.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Sliz

pk-sliz-01Ve čtvrtek 23. 3. jsme si v přírodovědném kroužku vytvořili vlastní sliz. 

Sliz vzniká smícháním trochy vody,klovatiny, tekutého lepidla a potravinářské barvy.  Existují 2 způsoby. 

1. Smícháme nejprve vodu a tekuté lepidlo důkladně promícháme poté přidáme klovatinu znovu zamícháme.

2. Smícháme vodu a klovatinu poté nám vznikne sliz.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Propíchnutý sáček s vodou

2017-pk-propichnuty-sacek-10Ve čtvrtek 16. března, si žáci prvních až čtvrtých tříd, vyzkoušeli pokus nazvaný tužky v sáčku.

Plastový sáček naplníme ze tří čtvrtin vodou a uzavřeme jej. Sáček držíme nad stolem a propichujeme jej skrz naskrz ostře ořezanými tužkami nebo špejlemi. Plastové sáčky zip-up jsou vyrobeny z polymerů. Řetězce molekul, které polymer tvoří jsou pružné, a proto tužku nebo špejli pevně obalí. Díky této pružnosti polymeru se okolí tužky/špejle vodotěsně uzavře a voda ze sáčku neuniká. Vodu jsme obarvili potravinářským barvivem, aby byl pokus veselejší.

Fotogalerie.

Mgr. Veronika Dupalová