Rubrika: Přírodovědný kroužek

Přírodovědný kroužek – Kouzelná Nenewtonská kapalina

2017-pk-kapalina - 01Ve čtvrtek 18. května 2017 jsme si v přírodovědném kroužku vytvořili balzám na nervy – nenewtonskou kapalinu. K přípravě této prapodivné kapaliny jsme potřebovali jen misku s vodou, kukuřičný škrob a potravinářské barvivo. Nenewtonská kapalina je kapalina, která se z nějakého důvodu nechová tak, jak je u kapalin běžné. Při vytvoření koule v dlaních se tekutina udrží chvíli ve tvaru koule, jakmile však přestaneme rukou hýbat, začne stékat z rukou. Viskozita se mění s rychlostí deformace – čím rychleji působí vnější síla, tím více klade tekutý škrob odpor. Při bouchnutí pěstí do kapaliny, se chová jako pevná látka, při pomalém vnoření jako kapalina.

Fotogalerie.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Sníh

2017-pk-snih-09Sníh když je květen a venku je 20°C? Ano jde to! A jak? Jednoduše! Stačí nám k tomu bílá pěna na holení a bramborový škrob. Nejprve smícháme pěnu se škrobem. Po chvíli nám vznikne tuhá hmota – umělý sníh. A pak už jen tvarujeme sněhové koule. Nakonec ještě trochu stříbrných třpytek ať je sníh veselejší. Sníh uchováme v uzavíratelné nádobě či pytlíku. Děti tento pokus velmi bavil a všechny si domů odnesly krásně třpytivé sněhové koule. 
Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Výbuch sopky

2017-pk-sopka-02Výbuch sopky jako opravdu? Ano, jako opravdu. Dnes se žáci z přírodovědného kroužku proměnili v malé chemiky, kteří si vyzkoušeli výbuch sopky. Na podložce si z modelíny vymodelujeme obří kužel – sopku. Láva je jedna lžíce jedlé sody a červené potravinářské barvivo. Přilitím octa do sopky začne chrlení lávy. Chrlení lávy je velmi efektní a dětem se velmi líbí.
 
Mgr. Veronika Dupalová

 

Přírodovědný kroužek – Vnitřní orgány člověka

2017-pk-organy-06Ve čtvrtek 20. dubna jsme v přírodovědném kroužku prozkoumali vnitřní orgány člověka. Tyto orgány se nacházejí v hrudníku a břišní dutině. Děti se díky figuríně podívaly kde jsou uloženy plíce, jak veliké je srdce, či jakou barvu mají játra a ledviny. Také jsme si popsali jednotlivé orgány a řekli si, k čemu  slouží. Nakonec jsme si je všechny barevně zakreslili do protokolu.
Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Achatina velká

2017-pk-achatiny03Dnes, 6. dubna 2017, nás v přírodovědném kroužku navštívili dva tvorečkové – Achatiny veliké. Oblovka obrovská (nebo Achatina velká; Achatina achatina), je suchozemský plž dorůstající velikosti 15-30 cm. Její původní domovinou jsou tropické deštné lesy střední Afriky. Tito plži mají pravotočivou ulitu, která dosahuje průměrné délky kolem 18 cm.

Oblovky obrovské jsou hermafrodité. Jedna oblovka naklade v průměru 50-400 vajíček.Oblovka obrovská se živí hlavně rostlinnou složkou, tj. např. salátem, okurkou,pampeliškami, trávou, jitrocelem a melouny a jinou zeleninou a ovocem. Oblovka patří díky svoji velikosti mezi rekordmany mezi (suchozemskými) plži.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Máte ploché nohy?

2017-pk-nohy-02Ve čtvrtek 30. března 2017 jsme si v přírodovědném kroužku ukázali metodu, kterou zjistíme, zda máme ploché nohy. Jedna z jednoduchých metod, jak orientačně zjistit stav Vaší klenby je pomocí tzv. indexu nohy, kterou měříme na kolmicích k vnější tečně. Pokud náš výsledek je do 45 %, pak máme nohu normálně klenutou.
Rozmezí 45 % – 50 % udává mírné plochonoží, 50 % – 60 % středně plochou nohu a při hodnotě nad 60 % se již jedná o silné plochonoží. Tak co, jak jste na tom?

Fotogalerie.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Sliz

pk-sliz-01Ve čtvrtek 23. 3. jsme si v přírodovědném kroužku vytvořili vlastní sliz. 

Sliz vzniká smícháním trochy vody,klovatiny, tekutého lepidla a potravinářské barvy.  Existují 2 způsoby. 

1. Smícháme nejprve vodu a tekuté lepidlo důkladně promícháme poté přidáme klovatinu znovu zamícháme.

2. Smícháme vodu a klovatinu poté nám vznikne sliz.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Propíchnutý sáček s vodou

2017-pk-propichnuty-sacek-10Ve čtvrtek 16. března, si žáci prvních až čtvrtých tříd, vyzkoušeli pokus nazvaný tužky v sáčku.

Plastový sáček naplníme ze tří čtvrtin vodou a uzavřeme jej. Sáček držíme nad stolem a propichujeme jej skrz naskrz ostře ořezanými tužkami nebo špejlemi. Plastové sáčky zip-up jsou vyrobeny z polymerů. Řetězce molekul, které polymer tvoří jsou pružné, a proto tužku nebo špejli pevně obalí. Díky této pružnosti polymeru se okolí tužky/špejle vodotěsně uzavře a voda ze sáčku neuniká. Vodu jsme obarvili potravinářským barvivem, aby byl pokus veselejší.

Fotogalerie.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Lentilková chromatografie

2017-pk-lentilky-05Ve čtvrtek 2. března 2017 jsme si v přírodovědném kroužku ukázali další pokus nazvaný lentilková chromatografie. Potřebovali jsme k tomu jen lentilky a talíře s vodou.
Lentilky ve vodě se rozmočily a pustily svoji barvu. Voda v talířích se obarvila dle daných barev lentilek. V posledním talíři byly lentilky různých barev a i voda byla obarvena několika různými barvami. Po vložení proužků filtračního papíru do talířů s obarvenými vodami se filtrační papír také zabarvil dle jejich původního zabarvení. 
Pokusem jsme si zjednodušeně vysvětlili princip fyzikálně-chemické metody chromatografie.
Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – chuťová mapa jazyka

2017-pk-chute - 09V přírodovědném kroužku jsme prozkoumali další ze soustav člověka – soustavu smyslovou. Konkrétně jsme se zaměřili na jeden ze smyslů a to chuť.

Chuť je smysl, který dovoluje vnímat chemické látky rozpuštěné ve slinách nebo vodě. U člověka existují chuťové receptory vnímající hořké, sladké, slané, kyselé a umami. (Pokračování textu…)

Přírodovědný kroužek – kostra člověka

2017-pk-kostra-11Ve čtvrtek 9. února 2017 jsme se v přírodovědném kroužku podívali na jednu ze základních soustav člověka, na soustavu kosterní. Naši žáci se proměnili v malé biology, kteří se naučili poznat, popsat a také nakreslit jednotlivé kosti člověka. Kostra dospělého člověka se skládá zpravidla z 207 kostí. V přírodovědném kroužku jsme se naučili poznat páteř, kostru hrudníku, kostru hlavy, kostru horních končetin a nakonec kostru dolních končetin.

Fotogalerie.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Propíchnutí nafukovacího balónku špejlí

2017-pk-spejle-02Ve čtvrtek, 26. ledna, jsme si v přírodovědném kroužku ukázali další fantastický pokus – propíchnutí nafukovacího balónku špejlí. Balónek nafoukneme a zavážeme ho. Buď můžeme udělat na balonku pouze uzlík nebo zavázat provázkem či bavlnkou. Špičkou špejle pomalu propíchneme balonek co nejblíže k hrdlu směrem k vrcholu balonku. U vrcholu vyjde špejle ven. A proč balonek neprasknul? Balonek jsme propíchli v místech, kde je povrch balonku nejsilnější a je zde nejmenší pnutí. Takže se zde trhlina nešíří dále. Pokus se podařil všem dětem na výbornou.
Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Zavírání šišky, výroba krystalů

2017-pk-sisky-krystaly - 01Ve čtvrtek, 19. ledna, jsme v přírodovědném kroužku zkoumali, proč se šiška ve vodě zavírá? K pokusu jsme potřebovali dvě otevřené šišky (jednu pro porovnání ) a sklenici s vodou.  Než jsme začali s pokusem, šišku jsme společně prozkoumali. Zjistili jsme, že uvnitř šišky jsou semínka. Suchou šišku jsme poté vložili do sklenice s vodou. Přibližně po 30 minutách bylo jasně vidět, že se šiška zavírá. A do hodiny se uzavřela celá. Když jsme šišku z vody vyndali, porovnali jsme jí se suchou šiškou.

A důvod proč se šiška zavřela? Šiška má pletiva, která reagují na vlhkost. Pokud je tedy šiška zelená, s ještě nezralými semeny, je stále vyživována stromem a tedy vlhká. Jakmile ale semena dozrají, strom šišku přestane vyživovat a ona usychá. Na to právě zareagují její pletiva a šiška se otevírá, semena teprve nyní mohou ven.
Pletiva zůstávají v šišce stále. Proto reaguje na vlhkost a tím vznikají tzv. hydroskopické pohyby.

Druhým pokusem byla výroba krystalů. Do průhledné sklenice jsme nalili vodu a začali jsme přidávat sůl. Sůl jsme přidávali do té doby, než se přestala rozpouštět. Do roztoku jsme ponořili jeden konec tenkého provázku, druhý jsme nechali viset přes okraj sklenice. Nakonec jsme sklenici postavili k topení tak, aby se voda pomalu začala vypařovat. Po odpaření vody vytáhneme provázek a pozorujeme, co se na něm vytvořilo. Jsou to krystalky soli kamenné. 

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Soptící příšera

2017-pk-prisera-01Ve čtvrtek, 12. ledna, jsme si v přírodovědném kroužku ukázali, další chemický pokus zvaný soptící příšera.  Tento zábavný pokus je vhodný pro děti od 3 let. Potřebujeme PET láhev, barevné papíry, lepidlo, jedlou sodu, potravinářské barvivo, jar a ocet. Z PET láhve pomocí barevných papírů a lepidla vytvoříme příšeru. Vystřihneme oči, křídla a ocas a přilepíme na láhev. Do láhve teď namícháme soptící směs. Je to polévková lžíce jedlé sody, přidáme potravinářské barvivo, lžičku jaru a zamícháme. Nakonec přidáme 2 dcl octa. To způsobí soptění naší příšery.

Děti byly velmi šikovné a všechny příšerky se jim moc povedly.

Mgr. Veronika Dupalová

Přírodovědný kroužek – Bublifuk

2017-pk-bublifuk-04Ve čtvrtek, 5. ledna 2017, jsme si v přírodovědném kroužku ukázali, jak si vytvořit doma vlastní bublifuk. Výroba bublifuku je velmi jednoduchá. Stačí nám k tomu  voda, jar a tekuté mýdlo. Takto vzniklou směs při pokojové teplotě zamícháme a pak už jen foukáme a vytváříme bubliny.

Fotogalerie.

Mgr. Veronika Dupalová